Za příběhem za humna
Začalo to jako každá správná spisovatelská výprava. U Googlu, map a Chatu GPT. Že takhle vyše výpravy nezačínají? To žijete ve šťastnějších bezprostřednějších dobách.
Hledala jsem místo, kde by se měl můj příběh odehrávat. A protože jsem si chtěla dopřát volnost fikce okořeněnou zajímavou historií, soustředila jsem se na zaniklé vesnice. Ideálně z období husitských válek nebo po Bílé Hoře. Tak jaképak takové v Moravském krasu máme? Holštejn byl ideální na první, druhý i třetí pohled.
Malé městečko kolem hradu zaniklé po husitských válkách? Jep, sem s ním. Temný pán, co loupil, kradl, mučil…? Go for it! Čtyři žebřiňáky kostí, které vyvezli z jeskyně pod hradem v devatenáctém století rovnou štandopéde do továrny na masokostní moučku? Jaj!
Když jsem prošla všechny obrázky, texty, mapy, shlédla dvacetiminutový díl Toulavé kamery a ještě jeden pořad na ČT, nezbývalo, než vylézt z nory. Je to koneckonců kousek od Brna a bylo by trapné se tam nepodívat.
A tak jsme hrdinně vyrazili. Já, můj muž a moje první beta. V Holštejně dneska žije asi 150 obyvatel. Lidiček posedávajících na dvorcích a pokojně okopávajících zahrádku. Území ale lidi znovu osídlili až na konci 18. století. Většina budov byla (pokud byla stará) evidentně z devatenáctky. Ale pro vesnici jsem na místo nešla. Já měla v hlavě zámek, který neexistuje, a hrad, který se rozpadá.
Je to zvláštní pocit, stát na vrcholku skály, dívat se dolů na louku a sklupinku nahoru se sápajících horolezců a v hlavě si malovat zámek. Pávy, keře střižené do tvaru všemožné zvířeny, altánky… Zvlášť když máte tak mizernou prostorovou představivost jako já. Ale cítíte. Vlhkou jeskyni, strmý svah. Slyšíte. Ptáky, hučení vody padající pod zem.
Můj muž byl přesvědčený, že v jeskyni pod hradem s příznačným názvem Hladomorna umřem i bez kata. Na smeknutí se, pád a tmu. Podobné nebezpečí hrozilo i nahoře z hradu, kde skála končila osmekanou uschlou trávou. Možná za to mohl genius loci, protože horolezci se svahu rozhodně nebáli a Hladomorna vede pod zem pozvolně z kopce s převýšením maximálně metr a půl.
Přežili jsme, abychom mohli vyprávět. Tedy, vyprávět jsem začala já.
Chcete vidět, jak se dělá z výpravy na hrad příběh? Demonstruji na obrázcích.
